Chilly | První sobota doma

Tak mám za sebou svoji druhou noc v novém domově. Musím říct, že si nemůžu stěžovat, pelíšek mi konečně dali tam, kam jsem jim to naznačovala celou dobu, tedy pod okno vedle paničky (poněvadž tam můžu nejlíp žvejkat její župan a hlídat každé otevření oka, které znamená, že je vzhůru, a tím pádem začíná hraní, ale panička ten názor zřejmě nesdílí). Ve dne mám pelíšek v obýváku pod knihovnou, takže ve volném čase mohu studovat (zatím studuji spíše dotykově a dentálně). Už mi konečně docvaklo, k čemu pelíšek slouží, takže ho koušu, tahám si tam hračky a koukám krhavým okem ven, občas v něm i usnu. Páníčci se ke mně chovají dobře, akorát mi furt zakazujou kousat ty nejlepší věci (pantofle, ruce, palce u nohou, gauč, atd.), to jediné bych jim vytkla. Tak aspoň mi místo pantofle dali výborné sušené ucho, to je docela přijatelný kompromis. Včera se na mě přišly podívat tři dámské návštěvy - babička z páníčkovy strany a kámošky Vlasta s Maruškou, tak jsem si zase užila svých pár minut slávy

 Takový lidičky si nechám líbit. V noci jsem veškeré produkty trávení odložila venku, však si taky páníčci dali záležet  Mají trošku kruhy pod očima, ale aspoň nemuseli vytírat a sbírat. Dneska mě vzali chvilku na vodítko (které snáším docela dobře, akorát se o mě každou chvíli někdo přerazí), došli jsme na zastávku austobusu a zase nazpátek, akorát v tom byla ta zrada, že jsme tam zapomněli páníčka!! Takže mi bylo jedno, co kolem mě jezdí, burácí a štěká,  ale chtěla jsem jít domů, co kdyby tam páníček už čekal (zákony zachování hmoty jsou mi zatím cizí, ale jsem ausík, doučím se). Cestou nazpět jsem šla už jenom s obojkem a letěla jsem jak blázen ke každému vchodu, jestli už jsme jako DOMA?? Napotřetí jsem se trefila a dokonce jsem radostně vlítla i do výtahu (což obvykle nedělám). Jsem si bláhově myslela, že páníček už bude doma, ale nebyl, protože  jsem prošmejdila všechny koutky, volala ho a nic. Nemůžu se teď dopočítat smečky a jsem nervní. Už aby se páníček vrátil. Panička ale říkala, že mi určitě něco přiveze, tak to moje trápení zmírnilo Panička mě vzala ještě na travičku, protože dle mého nervózního počmuchávání usoudila že se mi chce ještě čůrat, ale já jsem sebou místo toho plácla na trávu a koulela na ni očima. Tak jsme zase šly domů a ejhle - před výtahem se mi přece jen zachtělo a nechala jsem tam loužičku (a byla to ostuda, protože zrovna šla kolem paní sousedka s pejskem, to bylo trapnýýý, co si o mně oba pomyslej!!!). Pejska jsem opatrně očmuchala a on stál jak umělej, žádná sranda s ním nebyla. Ale byla to dobrá záminka, proč nejít hned do výtahu, musela jsem tam být lehce dostrkána  Pak mě panička nechala pět minut doma samotnou, protože jela utřít tu loužičku, to teda bylo od ní drzý, taky jsem jí pěkně vynadala, když se vrátila. Je toho na mě dneska hodně, musím taky trošku odpočívat, tak zatím paaac

P.S.: Můj brácha Basco má nový domov, a to docela blízko nás, takže se budeme vídat, jupí!! Už mi nechal i vzkaz v knize návštěv, vzorňák. I s Bereniké se budeme nejspíš vídat, shromažďujeme se zatím ve Středočeském kraji, takže pohoda (kromě Filípka, který emigroval na Slovensko). Se těšim, co všechno zažijeme!