Já rád játra...

Postupně si vzpomínám ještě na některé zážitky z toho týdne, kdy jsem byla sama s paničkou. Kupříkladu jsem měla takzvané syrové hody. To mě zkrátka panička ke sváče obdařila syrovým masem. Jeden den to byla játra, druhý den ryba a třetí den kuře. Byla to laskomina, akorát s játry jsem si neuměla moc poradit, ono se to tak různě táhne a lepí, takže nejdřív jsem je zkusila konejšit (uzavřela jsem s nimi pakt o neútočení), chodila jsem kolem nich obloukem a nekoukala jim do očí (což nebylo tak těžké), potom jsem ale taktiku změnila a pořádně na ně štěkala, aby játra věděla, kdo je tady pánem. Občas jsem je zkusila sežrat, ale ta rosolovitá hmota mi vždycky zase vylezla druhou stranou ven, tak jsem je nakonec pomocí tlapek (a během několika amoků) dostrkala do pelíšku (panička za mnou s mokrým hadrem a záchvatu smíchu). Nakonec se mi je podařilo s vypětím sil zbaštit, ale dalo to práci  Přístě si na ně vezmu asi brčko.