Protože jsem už dávno pochopila princip výměnného obchodu, rozhodla jsem se jej (již poněkolikáté) vyzkoušet zase jednou na paničce. Přinesla jsem jí na gauč kousek oslintané a celkem smradlavé kostičky a na oplátku jsem si velice opatrně a tajně odnesla její mobil, na který jsem odmalička zatížená. Nenápadná cesta od gauče k pelíšku se mi podařila, akorát jsem si lehala, abych si s kořistí (ovšem poctivě zaplacenou!) mohla začít hrát, když v tom na mě přišel páníček! Ach jo, bylo po srandě. Pokusili se mi vysvětlit, že obchodní transakce musí probíhat za souhlasu obou stran, ale přitom se smáli, takže zase takový průšvih to asi zase nebyl.
No a dneska jsem s paničkou vyrazila do Kostelce, pohrála si s Almičkou a teď se snažím být hodná na Anettku, což je už postarší jorkšíří dáma. Mám zákaz na ni skákat a provokovat ji, zajímalo by mě, jestli na ni můžu aspoň koukat! A panička se mnou začala trénovat novou věc - prý mi neuškodí trocha sebeovládání, a tak mi předkládá voňavé dobrůtky a představte si! Já si nesmím vzít, dokud mi to nedovolí! Už to zašlo tak daleko, že mám NA TLAPCE položenou úžasně voňavou masovou kostičku s rybou (ježiš ta vonííííí) a já na ní koukám jak puk a pak si na povel div nesežeru nohu, jakou na ni mám chuť (tedy na tu kostičku ). Už jsem měla dokonce dvě kostičky, na každé tllapičce jednu. Dobrý, co? Ale na druhou stranu, trocha napětí neuškodí a mě to moc baví, ani u toho nejančím a soustředím se
Tak mi držte palce, ať mi to jde a nožičky zůstanou celé! Paaac!