Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Včera jsem vyvedla páníčkům pěkného Apríla, a fakt mi na to skočili


A potom, na závěr dne, když mě panička v dobrém úmyslu nechala cestou domů na volno, rozhodla jsem se sebrat nějaký hnus před barákem, odskočit s ním dva metry a v postoji geparda nad kořistí to do sebe ládovat bez úmyslu přijít na jakékoli zavolání (zároveň jsem však útrpně čekala, až si pro mě panička dojde a vypáčí mi to z krku). Obvykle nemám problém s předáním kradeného materiálu doma ani venku, protože se mi to vždycky vyplatí a páníčci mě za přiznání a odevzdání odmění. Ale tentokrát už bylo toho aprílování asi moc a panička mě nekompromisně odtáhla beze slova domů (abych byla přesná, nějaká slova padla, ale ta nebudu zveřejňovat). Ať jsem pak byla roztomilá sebevíc a snažila se paničce vysvětlit, že to byl APRÍL, nefungovalo to (ale v noci mi dovolila se přijít pomazlit do postele, tak je vyhráno!).
Byl to vůbec celý náročný den plný akce. Nejdřív mě páníčček vzal za babičkou Zlatkou a Zorinkou do Boleslavi (přibyly nové fotky v již založeném albu na Rajčeti). Potom jsme cestovali do Kostelce, kde nás čekala smečka s Almičkou v čele a byli jsme na procházce mezi poli. Pak jsme vyzvedli u autobusu paničku, pobyli chvilku v Kosteleckém obydlí, kde se panička poňuchňala s ostatními pejsky a v neposlední řadě se svou rodinou, a pak jsme vyrazili i s Almičkou na druhý konec města k babičce Vlastě (to je babička paničky - tyhle popisy vztahů jsou velmi komplikované i pro můj mozeček). Právě tehdy vrcholilo mé tahací šílenství a panička se už začala tvářit velmi sveřepě. Na zahradě u babičky jsme se s Almuší vyběhaly, vyvětraly a vzájemně si dokázaly, která z nás má navrch (samozřemě, že já!


Takže se nedivte, že v autě jsem položila paničce tlamičku do dlaně a spala jak dudek. Tím jsem si to tahání u paničky lehce přežehlila, a proto mě pak cestou od auta do bytu už nepřipnula na vodítko (a jak to dopadlo, už víte). Aby toho nebylo málo, dorazila k nám večer na chvilinku návštěva. Osvěžila mě přítomnost tříletého chlapečka Massmiliána (návštěva byla veskrze zahraniční), který byl mou maličkostí unešen a moje veselé kousky jej vynesly do sedmého nebe. Mně už bylo po tom dni nějak všechno jedno, takže si všichni mysleli, že jsem hodný pejsek


Jak praví folklor, ráno moudřejší večera. Dneska jsem už zase zlatíčko a panička se na mě nezlobí. Zase až příští rok na apríla

Paaac!
| RE: Apríííl | lůca | 02. 04. 2012 - 19:24 |