Podívejte, jak se mně i páníčkům zalíbilo to vlněné kolečko (tak prý ne australské, ale novozélandské)  Chytám ho na čumák a občas se zadaří i toto  

Oslavy pokračují!

A je to tady! Uběhl již ROK od doby, kdy jsem spatřila světlo světa jako úplně malinkatý slepý uzlíček podobný morčátku.

Takže přátelé, zrada. Páníčci ze dne na den obrátili a nasadili mi spoďáry. Purpurová realita je dohnala v plné síle a moje nově nabytá dospělost je náhle dost na obtíž. Takže buď ležím v koutku na dece, nebo mám bombarďáky. Už se s tou hrůzou pomalu smiřuji a jsem schopná i trošku cvičit, ale vyčítavými pohledy a pokusy o osvobození rozhodně nešetřím. Jen doufám, že nedojde na tampóny

Zde naleznete video z mého řádění na horách  (klikněte na slovo Zde  ).

Foto: Jsem skutečný hlídač. Přece nedopustím, aby páníčkovi někdo odcizil peněženku! Nebo nastal čas, abych dostávala nějaké kapesné, co? 

Dnes se na mě páníčci hloubavě zadívali a pak mi položili otázku: "Kdo jsi a co jsi udělala s naší Chilly?"

Na diskuzi Australský ovčák na Lide.cz se objevila zpráva, že se ztratil pejsek, zde je kopie zprávy:

Jak tak s páníčky projíždíme fotky, vzpomínáme na další společné chvíle.

...a v plné pubertální síle! Jestli jste se snad obávali, že mne páníčci zahubili, nebojte se, stále jsem živa a zdráva (ale nebyli byste daleko od pravdy, neb moji páníčci mě opravdu čas od času mají chuť zamordovat. Čas od času = prakticky denně).