|
Páníčci to se mnou asi nemají lehké, nebo se tak aspoň občas tváří. Třeba včera - to mi bylo několikrát řečeno, že mi bude zakoupena jednosměrná jízdenka zpět do Plzně  |
|
Ještě se musím pochlubit - na to, jak jsem teď taková nejistá z cizích lidí, tak jsem dneska byla strašně statečná! Na procházce s paničkou (už chodíme kousek dál na vodítku) jsme potkaly veeeelkýho hafana (konkrétně hovawart) s pánem. Nejdřív jsem se z toho málem poprděla, ale nakonec jsem seděla a čekala co bude - panička začala pánovi vysvětlovat, že jsem mimino a ať ke mně jdou pomalu. Došli ke mně a najendou to bylo docela fajn, s pesanem jsme se očmuchali, já jsem se plížila a dělala všechno, co mě naučili rodiče z Helfry, takže on viděl, že jsem dobře vychovaná a nebudu ho (moc) zlobit. Dokonce i jeho páníček si mě podrbal a vůbec jsem se ho nebála! No a pak jsme šly s paničkou ještě na jednu procházku na náš oblíbený plácek a najednou tam přišli tentokrát dva hafani!! A to veeeeeliký retrívr a veeeeliký český horský pes!! Taky ke mně museli jít pomalu, ale nakonec jsme se krásně propletli vodítkama a začali jsme se kamarádit! A DOKONCE! Páníček těch dvou obrů poznal, že jsem australský ovčák, za což budiž pochválen  |
 Tak mám za sebou svoji druhou noc v novém domově. Musím říct, že si nemůžu stěžovat, pelíšek mi konečně dali tam, kam jsem jim to naznačovala celou dobu, tedy pod okno vedle paničky |
